Původ: (Neuburské x Ryzlink rýnský) Vyšlechtili jej Ing. Veverka a Ing. Zatloukal. V praxi se dosud ve větším rozsahu nerozšířil - podílí se 0,35 % na veškeré ploše vinohradů ČR, ale jeho podíl narůstá.
Víno: Vysoce kvalitní, charakteru Ryzlinku rýnského, kyseliny kolem 10 g/l.
Původ: Pravděpodobně vznikla volným křížením Rulandského s odrůdou Heunisch. Na Moravě a v Čechách se spolu s Rulandským bílým pěstuje od nepaměti. Nyní tvoří 3,4 % vinic ČR s tendencí k dynamickému růstu (od roku 1994). V poslední době patří k nejmódnějším bílým odrůdám jak v ČR, tak i ve světě.
Víno: Oproti Rulandskému bílému je plnější, harmoničtější a má vyšší intenzitu aromatických látek. Obsah kyselin v moštu ve srovnání s Rulandským bílým je o 2 až 4 g/l vyšší. Víno je vhodné pro dlouhodobé uchovávání a jako jedno z mála bílých odrůdových vín je vhodné pro technologii "barrique".
Původ: Odrůda byla vyšlechtěna v roce 1882 prof. H. Müllerem, který pocházel ze Švýcarského kantonu Thurgau a šlechtění prováděl v Geisenheimu. Uvádí se, že se jedná o křížení Ryzlink rýnský x Sylvánské zelené, jak vystihuje i její synonymum, ale poslední poznatky (genová analýza provedená Dr. Ferdinandem Regnerem) nasvědčují tomu, že odrůda vznikla křížením Ryzlinku rýnského s Madlenkou královskou. Před více než šedesáti lety se u nás začínala pokusně pěstovat na několika místech a dnes je u nás druhou nejrozšířenější odrůdou. Pěstuje se na 13,9 % plochy vinic ČR, přičemž trend směřuje ke značné redukci.
Víno: Pro nižší kyseliny je harmonické až měkčí, středně plné s příjemnými aromatickými látkami. Pro tyto aromatické látky a nižší obsah kyselin bývá často používáno do směsí s pozdě zrajícími odrůdami, které mívají nadměrný obsah kyselin. Odrůda Müller Thurgau se během sta let rozšířila v severních vinohradnických oblastech tak, že dnes patří mezi základní odrůdy.
Původ: (Tramín červený x Müller-Thurgau) Byla vyšlechtěna v padesátých letech minulého století. Autorem je Ing. Veverka, který se odrůdou zabýval ve ŠSV Velké Pavlovice a Perná. Podíl na celkové ploše vinic v ČR činí 0,7 %.
Víno: Harmonické a plné s arómatem připomínajícím Tramín červený, ale aromatické látky jsou jemnější.
Původ: Odrůda vznikla jako pupenová mutace Rulandského šedého a pěstuje se v Alsasku již od 14. století. Paradoxní je český název Rulandské, který vychází z označení Burgundského šedého v Německu, kde se o jeho rozšíření zasloužil Johann Seger Ruland ze Špýru. Ale žádná souvislost neexistuje k označení ostatních burgundských odrůd jménem tohoto obchodníka. Český název "Rulandské" pro celou skupinu burgundských odrůd se tak stal bohužel světovou raritou. Ve Státní odrůdové knize byla zapsána pod názvem Burgundské bílé od roku 1941 do roku 1993, od roku 1993 s názvem Rulandské bílé. Na území dnešní České republiky zaujímala před pětašedesáti lety tato odrůda 2 % plochy vinic, dnes 5,1 % s tendencí udržování si tohoto podílu i při vysoké konkurenci odrůdy Chardonnay.
Víno: Plné, extraktivní s vyššími kyselinami. Je často používáno ke scelování. Zráním nabývá na kvalitě.
Původ: Je pupenovou mutací Rulandského modrého. Vzniklo pravděpodobně v Burgundsku, odkud se rozšířilo po celé Francii a zvláště do Champagne. Do Čech se dostala tato odrůda již ve 14. století spolu s Rulandským modrým, v Německu ji rozšiřoval obchodník Johann Seger Ruland ze Speyeru, který v roce 1711 našel několik keřů ve zpustlé zahradě ve Falci a nese tam po něm, stejně jako u nás, jeho jméno. Označení Rulandské v češtině je nevhodné, neboť se tato odrůda u nás pěstovala již dávno před narozením pana Rulanda. Vhodnější bude název Pinot gris. Před sto lety se u nás pěstovala pouze ve smíšených výsadbách, před pětašedesáti lety byla tato odrůda v ČR rozšířena na 0,5 % ploch vinic. V současnosti se pěstuje na 2,0 % rozlohy vinic a v posledních letech je patrný trend k mírnému zvyšování tohoto podílu.
Víno: Ve velmi teplých ročnících může mít málo kyselin. Pro vysoký obsah cukrů v hroznech se každoročně používá k získávání vína s přívlastkem.
Původ: není dosud vyjasněný, předpokládá se, že odrůda vznikla v okolí horního toku Rýna volným křížením odrůdy Heunisch se semenáčem Tramínu. V každém případě se do všech světových vinohradnických oblastí rozšířila z Německa, kde nyní zabírá téměř 22 % plochy všech vinic. Ryzlink rýnský byl rozšířen na území naší republiky řádem sv. Benedikta v 17. století. Jiné prameny uvádí, že k nám byl dovezen již za vlády Karla IV., tedy ve 14. století, ale v samotném Německu se uvádí teprve v roce 1435. Název odrůdy v překladu v němčině připomíná sprchávání. Kolem roku 1935 tvořil Ryzlink rýnský na našem dnešním území přibližně 13 % rozlohy vinic. V roce 2002 se podílí na celkové ploše vinic ČR 6,5 % s tendencí mírného zvyšování.
Víno: Dosahuje vynikající jakosti, pokud jsou hrozny sklizeny koncem října až začátkem listopadu, protože se aromatické látky vyvíjí především při střídání nízkých nočních teplot se slunečnými dny. Víno poskytuje ve všech jakostních stupních - především zajímavý je kabinet, pozdní sběr a výběr z hroznů, poslední však Ryzlink rýnský dává jen v nejlepších letech. Je považován za nejkvalitnější odrůdu severních vinohradnických oblastí.
Původ: není jednoznačný, s Ryzlinkem rýnským nemá mimo názvu nic společného. Pro Český region je příliš pozdní a z toho důvodu se tam nepěstuje. Na Moravě se začal vysazovat kolem roku 1900, nyní jeho podíl na celkové ploše vinohradů tvoří 10,4 % s tendencí ke snižování. Je třetí nejčastěji pěstovanou odrůdou v České republice.
Víno: Má vyšší obsah kyselin, často se používá do směsí a k výrobě šumivých vín. Ve velmi příznivých letech dává výjimečná vína.
Původ: Není přesně určen, pravděpodobně pochází z Francie. Podle nejnovějších výzkumů tato odrůda vznikla samovolným opylením odrůdy Chenin blanc pylem odrůdy Tramín červený. Jeho plochy poslední dobou ve světě prudce rostou, začíná se pěstovat i v zemích kde dosud ve větším rozsahu nebyl - např. v Německu. V ČR se vysazuje od počátku padesátých let. V českém regionu se prakticky nepěstuje, v moravském tvoří 3,5 % vinic s tendencí k poměrně rychlému zvyšování jeho podílu.
Víno: Patří mezi nejjakostnější vína v severních vinohradnických oblastech. V dobrých ročnících je plné s typickými broskvově muškátovými aromatickými látkami. V horších ročnících jsou vína méně plná s převahou kyselin a jejich aróma je kopřivové. Víno je velmi oblíbené.
Původ: není jednoznačný, ampelograficky je tato odrůda zcela odlišná od Veltlínského zeleného. Stejně jako Neuburské vzniklo nahodilým opylením Sylvánského zeleného pylem Veltlínského červeného. K nám se tato odrůda rozšířila z Dolního Rakouska. Nyní dosahuje 2,2 % plochy vinic ČR.
Víno: Má nižší kyseliny a menší buket při vysokém extraktu, používá se především do směsí. Velmi rychle zraje.
Původ: (Frankovka x Svatovavřinecké) Vznikla ve ŠSV ve Velkých Pavlovicích v roce 1961. Šlechtitelem byl Ing. Horák. Nazvána byla na počest Ch. K. Andrého (1763 - 1831), který v Brně založil první spolek pro šlechtění ovoce na světě a podnítil tak zájem o získávání nových odrůd křížením. V Čechách se André pro své pozdní zrání téměř nepěstuje, na Moravě tvoří 1,8 % plochy vinohradů.
Víno: Kvalitní, harmonické, plné s intenzívní červenou barvou a odrůdovým aromatem.
Původ: (Cabernet Franc x Zweigeltrebe) Odrůda byla vyšlechtěna šlechtitelem L. Glosem v Moravské Nové Vsi. Na Moravě se rychle rozšiřuje, nyní tvoří 0,7 % plochy vinic České republiky.
Víno: Harmonické, příjemné chuti, tmavé barvy s jemným kabernetovým aromatem. Dosahuje výborné jakosti vína.
Původ: Je nejednoznačný, snad pochází z Dolního Rakouska nebo Chorvatska. Jedním z jejich předků byla odrůda Heunisch. V předminulém století to byla nejčastější modrá odrůda na Moravě, ale již před rokem 1900 jí začal nahrazovat Modrý Portugal a později Svatovavřinecké. V českém vinařském regionu se pro své pozdní zrání nepěstuje. Její podíl na celkové ploše vinic ČR již pětašedesát let činí 4 až 5 %, v současnosti se projevuje trend k mírnému zvýšení plochy (nyní tvoří 5,9 %). Je druhou nejrozšířenější modrou odrůdou na Moravě.
Víno: Je tvrdší, s čerstvou kyselinou, nižší barevnou intenzitou a vyššími tříslovinami. Lze uchovávat více let.
Původ: (/Svatovavřinecké x Modrý Portugal/ x Alibernet) Byla vyšlechtěna prof. V. Krausem v Lednici na Moravě v roce 1965. Pěstována je pouze v malé míře v ČR (0,2 % celkové plochy vinic). Je to odrůda zatím nedoceněná.
Víno: Poskytuje vína vysoké barevné intenzity i v méně příznivých ročnících. Víno je díky nižším kyselinám harmonické, neutrální chuti a vůně, s barevnou mohutností.
Původ: Pochází z Burgundska, kde pravděpodobně v době římské vzniklo samovolným křížením odrůd Mlynářka a Tramín, ale pěstuje se i v jiných oblastech Francie. Záznamy o existenci této odrůdy jsou doloženy již v 7. století v Porýní a v 9. století v okolí Bodamského jezera. Do Čech je dal ve 14. století přivézt Karel IV., tvořilo zde později 90 % plochy vinic. Z Rulandského modrého vzniklo mutací Rulandské šedé a z něho Rulandské bílé. Ohledně názvu platí vše co je uvedeno u Rulandského bílého. Kolem roku 1935 činil podíl Rulandského modrého 36 % z celkové plochy českých vinic. Nyní se v ČR pěstuje na 2,5 % vinic s tendencí k mírném zvyšování plochy.
Víno: Plné, jakostní, v mládí ostružinové chuti, v plné zralosti sametové, kořenité s hořkomandlovou příchutí. Na celém světě je vysoce hodnoceno. Nejvyšší jakosti se dosahuje po delším ležení na láhvi. Barva je světlejší, u starších vín až cihlově červená. Má větší množství kyselin.
Původ: Podle genetické analýzy tato odrůda vznikla jako semenáč "burgundských" odrůd. V každém případě pochází z území dnešní Francie, odkud byla v polovině předminulého století rozšířena do Německa. U nás se začala pěstovat po roce 1900, kolem roku 1935 zaujímala asi 1 % ploch vinic u nás. Nyní se v ČR pěstuje na přibližně 9 % celkové plochy vinic. Svatovavřinecké je u nás nejrozšířenější modrou odrůdou révy vinné a čtvrtou odrůdou celkem. Největší plochy této odrůdy v rámci států světa se nacházejí právě v ČR.
Víno: Pro vyšší obsah kyselin a tříslovin je u nás oblíbeno, i když jako mladé je hrubší a méně harmonické, nepodrobí-li se jablečno-mléčné fermentaci. Je vhodné do směsí s Modrým Portugalem.
Původ: (Svatovavřinecké x Frankovka) Vyšlechtil ji ředitel vinařské školy v Klosterneuburgu Dr. Fritz Zweigelt v roce 1922. Ve druhé polovině šedesátých let se tato odrůda dovezla na Moravu. Dnes se podílí 3,7 % na výměře vinic ČR.
Víno: Je podobné Svatovavřineckému.
